Řeka Soča, její přítoky Lepena a Koritnica
Řeka Soča je podle mého klenotem slovinských řek, dlouho jsem ji toužil navštívit a hlavně chytit úchvatného pstruha mramorovaného. Stalo se tak v červnu v roce 2019. Vypravili jsme se do kempu nedaleko městečka Bovec. Povolenka se dá koupit v hotelu Mantgard v Bovci a její cena je 60 euro na den. Chytat se smí pouze na jednu mušku bez protihrotu, povolenka je chyť a pusť, popřípadě s jednou ponechanou rybou pouze duhákem za nějaký příplatek. Část řeky je zde rozdělena na dva úseky, horní, do něhož spadá přítok Korytnica a Lepena a potom spodní Soča. S povolenkou dostanete vždy mapku, kde jednotlivé úseky začínají a končí.
Já jsem začal chytat horní úsek a přítok Koritnicu, musím zdůraznit, že je zde velmi špatný až horolezecký přístup J za odměnu však najdete nádherně vytesanou říčku v kaňonu kde jsem za celou dobu nepotkal jediného rybáře. Zvolil jsem krátkou nymfu a malého hnědého pavoučka, po asi deseti hodech přišel záběr a já jsem zdolal nádherného lipana cca 45cm. Byl jsem naprosto nadšený, dále proti proudu v menší tůni stál další lipan zhruba stejně velký, ale nepovedlo se mi ho přesvědčit. Po chvíli vyjel s tůně pstruh cca 50 cm, to zbarvení bylo naprosto čitelné, mramorák! Vyměnil jsem na něm snad 10 mušek, ale ani jsem si neškrt J. Nad touto tůní se nacházela delší tišina, kde jsem ulovil ještě jednoho krásného lipana opět cca 45cm. Koritnica, teda úsek, který se může chytat je poměrně krátký a ne na všech místech se dá chytat. Přešel jsem tedy na Soču, kde jsem viděl u břehu sbírat dva duháky, ty se mi povedlo oba přesvědčit na malého chrostíka velikosti 14. Večer jsem ještě zkoušel sušit v táhlejším proudu, kde stál pěkný duhák cca 60cm ovšem na moje mušky nereagoval.
Druhý den jsem si koupil povolenku na spodní úsek Soči, v místní pekárně jsem si koupil výborné pečivo a v 5 hodin ráno jsem stál v řece. Začal jsem pomalu po proudu prohazovat streamera. Po ujití asi 300 metrů bez záběru jsem došel k velké tůni. Byli tam dva italští muškaři, kteří taky streamrovali, ale bez úspěchu. Chvíli jsem pozoroval vodu a uviděl jsem sbírat ryby. Přehodil jsem cívku a začal chytat na sucho, malou černou jepičku velikosti 16. Bylo opravdu nádherné pozorovat, jak se v té křišťálové vodě ryby zvedaly a zvedl se i po moji mušce duhák cca 40cm a další dva jsem ještě promeškal. Na konci tůně stál veliký lipan, házel jsem na něj, vždy se jen zvědavě zvedl, chvíli plul s muškou po proudu a zase zajel ke dnu. Už jsem to chtěl vzdát, když najednou od břehu vyjela ryba a nasála moji mušku, zásek seděl a já jsem po pěkném souboji podebíral svého prvního mramoráka cca 45 cm. Nemohl jsem se na něj vynadívat, jak nádherná a úchvatná ryba to je a zároveň jsem děkoval řece. V podvečer jsem v této tůni přesvědčil ještě dva duháky okolo 40cm.
Další vycházku jsem se vypravil na horní přítok říčku nebo spíš potok Lepenu, chytal jsem pouze na sucho a v jednom místě jsem urval slušného duháka. Odměnou ovšem byl menší mramorák kolem třiceti centimetrů, další ryby už jsem nechytl a popravdě zde byl největší tlak rybářů, z nich někteří byli pěkně nepříjemní, když viděli kolegu nad sebou. Po asi hodince chytání se přihnala bouřka a pořádný liják. Počkal jsem až to přejde a přejel jsem na spodní Soču pod Bovec, kde nebyla ani noha. Pokračoval jsem v sušení, prohazoval jsem tišiny u břehu a najednou ryba, docela náročný souboj, kdy vjel pstruh do peřejů a já musel asi 100 metrů běžet vodou po proudu, nakonec podebírám svého třetího mramoráka, krásně stavěný míčák opět cca 45 cm mi udělal obrovskou radost a zároveň to bylo rozloučení s touto překrásnou řekou, kde se určitě ještě vrátím.
Závěrem bych napsal, že nejlíp mi fungovala suchá muška menších velikostí z cdc divokého kačera barvy černé a přírodní. Některé místa jsou značně hluboké a proudné a ikdyž tam vydíte ryby nelze tam prakticky dostat mušku jakýmkoli způsobem. Taky je dobré se projít dál řekou, kde není takový tlak rybářu, jednak se poznáte další nádherná místa a ryby zde nejsou tolik školeny :-)
