Finsko- řeka Lemmenjoki a přilehlá jezera
Výpravu do Finska jsme plánovali dlouho dobu, stalo se tak v létě roku 2017. Finsko jak je známo má neskutečné množství jezer a krásných řek. Našim cílem bylo malé městečko Inari asi 200 km za polárním kruhem. Musím se přiznat, že náročnější cestu v autě jsem asi nikdy nezažil a příště už bych to řešil letecky. Navíc pravá finská, severská divočina začíná právě až za polárním kruhem a západní cesta z Helsinek přes Tampere a Oulu až do Rovaniemi nebyla až tak záživná. Zpáteční cesta přes Karélii a kolem ruských hranic do Joensu a zpátky do Helsinek byla mnohem zajímavější. No Celkově je Finsko nádherné. Teď ale zpátky k rybám. U městečka Inari leží velké jezero se stejnojmenným názvem Inari, ale na něj jsme si netroufli, tak rozlehlá vodní plocha by potřebovala daleko více času. Ještě se zmíním k povolenkám, ve Finsku se platí v přepočtu 800 kč při chytání na jezerech, tedy za 800 kč můžete chytat na tisícovkách jezer po celém Finsku. Možná se to změnilo, ale v roce 2017 to takhle bylo, povolenky na řeky si musíte koupit zvlášť a to i v případě, že se jedná třeba jen o přeliv z jezera do jezera dlouhý 20m. Na benzinových pumpách, informačních centrech a kempech seženete vše potřebné. Kdyby někdo zavítal přímo do oblasti Inari, tak se povolenky dají koupit v informačním centru města.
Nám se podařilo pronajmout si krásnou chatku se saunou a loďkou u jezera Äivihjärvi, kde má malou sobí farmu velmi milá starší paní majitelka. Nutno podotknout, že ubytování nebylo vůbec drahé asi 450kč na noc. V celé této oblasti žije velice kvalitní populace lipana, který dorůstá úctyhodných rozměrů. V jezerech najdeme síhy, štiky, nádherné okouny, arktické siveny, jezerní pstruhy a nechyběla ani početná hejna střevlí. Nad tímto jezerem leží ještě jezero Tailvaljärvi jsou spojeny velmi zajímavým úsekem se slepými rameny, kde hojně rostou rákosiny a jsou zde krásná místa na lov štik. Nad jezery a pod nimi už teče řeka Lemmenjoki. Většina řek se zde vlévá do jezer a potom z nich zase vytéká a tak pořád dokola, takže možností pro muškaře je tu hromadu. Pod druhým jezerem je řeka poměrně klidná, spíše olejovitého charakteru s občasným proudkem, při pohybu je potřeba dávat pozor, jsou zde četná rašeliniště a občas na vás někde vykoukne sob :-). Viděl jsem zde docela velké pstruhy, ale byli hodně mazaní a přemluvit se mi je nepovedlo, o dost lepší to bylo s lipany, kteří tady postávali u každého proudku v různě velkých hejnech. Chytat se je dalo prakticky na všechny způsoby. Dobře fungovala francouzská nymfa, krátká nymfa, na delší vzdálenost jsem chytal mušku splávek a večer, spíše v noci ve 23:59 bylo světlo asi jako tady v létě o půl 10 J krásně sbírali hmyz z hladiny a chytit se dali na přírodní barvy chrostíků spíše menších velikostí. Ryby byly o rozměrech 30-40cm. Nad jezery byla řeka proudnější a bylo zde více pstruhů, chytali jsme ryby opět do cca 35 cm, na velkého potočáka jsme neměli štěstí. Tolik asi k řece, která skrývá ještě určitě mnoho krásných míst a ryb, ale já jsem se potom více zaměřil na jezerní muškaření a lov divokých jezerních ryb, které je pro mě obrovskou výzvou a které u nás v česku bohužel nemáme.
Na spodním jezeru jsem chytal z loďky, podařilo se mi ulovit několik jezerních pstruhů, ne však velkých velikostí do cca 35cm. Jako snad na všech vodách mi velice dobře fungovala bažantí lura s černým i přírodním ocáskem. Horní jezero bylo o něco menší, volil jsem stejnou taktiku a koncová muška byla opět bažantí lura, na přívěsku jsem zvolil pakomára z tmavé podsady divočáka. Do dneška mě mrzí ztráta velkého síha cca 50 cm, který zabral právě na onoho pakomára, ale u břehu se mi vypnul. Povedlo se mi však ulovit několik menších síhů do 30 cm. Na tomto jezeře jsem chytal ze břehu, bylo dobře broditelné, a když jsem se potřeboval dostat víc na vodu, dalo se zabrodit 10 a více metrů. Překvapením pro mě byla štika cca 65 cm, která si vzala bažantí luru. Na tomto jezeře se taky dali chytit opravdu hezcí okouni 35cm a větší, kterých jsem chytil několik. Dále bylo v jezeře plno lipanů, z nichž největší atakovali 40 cm a byli tam určitě i větší. Arktického sivena se mi chytit nepovedlo, ale pár menších jezerních pstruhů se spletlo. Ještě k sestavě, chytali jsme na pětkové a sedmičkové pruty s plovoucí a lehkou intermediální šňůrou. Návazec byl délky okolo pěti metrů. Koncovou mušku jsme volili především luru z peří bažantího marabou a na přívěs jsem zkoušeli pakomáry a menší nymfičky ze zlatýma a měděnýma kuličkama. Rozestup mezi muškami byl minimálně jeden a půl metru. Pohyb mušek jsme volili co nejpomalejší. Výhodou tady těchto a určitě i dalších jezer v okolí bylo množství druhů ryb. Takže záběrů bylo daleko více a chytání tak bylo hned záživnější.
Na závěr bych napsal, že Finsko, Laponsko je neskutečně nádherné a pro muškaře opravdový ráj. Nebojte se tento ráj navštívit :-)
