V červnu loňského roku jsme uskutečnili dlouho plánovanou cestu do Bosny, cílem bylo malé městečko Martin Brod, pod kterým se stéká řeka Unac a Una. Na této řece jsou povoleny všechny muškařské techniky, řeka je chyť a pusť, pouze za příplatek je možné vzít si pstruha duhového. Cena povolenky byla tuším 30euro na den. Koupit se dá buď na Unac i Unu nebo jen Unu. Sehnat se dá od správce Národního parku Una v Martin Brodě, s ním se dá velice dobře domluvit i česky, poněvadž pracoval nějakou dobu v české republice. Obě řeky jsou nádherné, Unac je poměrně krátká a je zde značné množství duháků spíše menších velikostí. Našim cílem byly však větší ryby a tak jsem se spíše věnovali Uně. Je zde velice dobrá populace lipana, a pstruha potočního a jak jsme později zjistili nachází se zde také trofejní duháci. Tato řeka je velice úživná, svědčilo o tom velké množství různého hmyzu a ve vodě bylo vidět hodně vranek a to i pěkně velkých. Od města Bihač už jsou v řece i hlavatky, parmy, ostroretky štiky a další ryby. Mi jsme chytali v úseku kde nám platila povolenka a to od soutoku Uny z Unacem až pod městečko Kulen Vakuf. Řeka je poměrně široká s četnými tůněmi, dlouhými proudnými místy, splavy atd. První vycházku volíme Unu pod Martin Brodem. Rozdělujeme se a jdeme na to. Já nejprve jdu kolem řeky a dívám se co uvidím. Docházím k dlouhé tišině, ve které vidím stát velké duháky odhadem 60+ nasazuji streamera z černošedé lišky a začínám chytat, na břehu ještě nacházím velkého mrtvého lipana. Pomalu prochytávám vodu, ale ryby jsou velice opatrné a až za šera se mi daří přelstít krásného místního potočáka 42cm. Kluci jsou na tom podobně mají pár menších ryb. Druhý den ráno vyrážíme do Kulen Vakufu, z mostu vidíme několik potočáků do 35 cm a jednoho lipana odhadem 50cm. Jdeme se podívat kolem řeky kde pekař krmí chlebem velké duháky. O kousek níž uvidím rybu, po které celý život toužím je to potočák, můj odhad jeho velikosti je 70cm+ neskutečná ryba!! Navazuji sedmičkový prut a zkouším ho vydráždit na streamer, je to ovšem stará zkušená ryba a takových nástrah už musel vidět hodně. Nechávám ho odpočinout a jdu zkusit lipany na sucho, ti však ne a ne zabrat a tak chytáme pár menších duháků a potočáků. Výhodou tohoto místa je malá hospůdka, kde si vždycky dáme pivo, chvilku spočneme a jdeme znovu chytat. Za šera navazuji myš ze srsti jelena siky a zkouším vydráždit toho velkého potočáka až do tmy, ale bez úspěchu. Druhý den, děláme výlet po okolí a chytat jdeme až večer, já jsem zašel opět na místo s velkými duháky a na streamera dostávám jednu rybu 54 cm. Další ráno míříme za velkým potočákem, ten opět stojí na svém místě, zkouším suchou mušku i mokrou, bobše a nakonec i streamera, ale pstruh si jen odpluje dá od břehu aby nebyl rušen. Duháci pod pekárnou taky na nástrahy nereagují asi čekají na chleba a tak chytáme zase menší ryby, Jen lipany se nám vůbec nedaří přelstít a to ani tady ani na jiných místech. V podvečer se přesouváme opět na místo s velkými duháky a pohledem do vody vidíme něco neskutečného duhák kterého odhadujem tak na 85 cm, neskutečná ryba, ten mi nedá spát stejně jako ten potočák. Zkoušíme ho dráždit na vše možné, ale marně, kluci to vzdávají a jdou jinam, já se pořád pokouším a chytám jeho mladšího kolegu 57cm. Druhý den ráno jsme opět tady, obří duhák stojí na svém místě a opět na nic nereaguje, dali jsme mu jméno František. No nic jdu se podívat pár set metrů po proudu, třeba narazím na další zajímavá místa, nutno podotknout, že pohyb kolem řeky není zrovna příjemný, některá místa jsou obehnaná ostnatými dráty a někde jsou i cedule, že se v oblasti vyskytují miny, proto chodíme jen ve vyšlapaných cestičkách a vyježděných kolejích. Večer opět vyrážíme na velkého potočáka, ikdyž nápady jak ho chytit docházejí, chytáme však menší potočáky do 35 cm a pár duháků. Velký pstruh opět jen stojí na svém místě a nereaguje na nic. Další den ráno dospáváme a chytat jdeme později odpoledne, jdeme zkusit Františka, ten je opět na svém místě a jako obvykle na naše nástrahy kašle. Popocházím níž, přebrozuji řeku a zkouším chytat z druhé strany, kde je však u břehu hlubší voda a hůře se tady háže. Najednou rana do prutu a ryba frčí po proudu dolů, nemůžu ji vůbec zastavit. Už ujela snad 60m a mě jen hrčí naviják, nakonec vyskakuje nad vodu a všechno trhá. No osmnáctka silon bude asi málo říkám si a jsem celej opařenej. Ten večer už jsem ani nenahodil, klukům se povedli dva pěkní potočáci okolo 40cm a několik menších duháků. Program dalšího dne je stejný jdeme zkusit velkého potočáka, z druhé strany řeky opatrně streamrujem, ale bez úspěchu, já pouze ztrácím jednu větší rybu. Po obědě se jedeme podívat po okolí a večer jdeme na Františka, Ota chytá kousek od něj menšího duháka a jak se pstruh třepe na prutě náš Franta po něm vystartuje a celé mu to urve. Na zítřejší ráno mám jasno, ještě než jdu spát navazuji 0,26 fluocarbona a vytahuji největšího streamera z krabičky, děleného z černošedé srsti lišky. Brzo ráno zvoní budík, kluci spí dál, nechce se jim vstávat. Mě to ale nedá, nasedám do auta a jdu zkusit štěstí, dojdu na místo a velkého duháka nikde nevidím. Říkám si, že by byl na lovu? Asi 10 minut lezu co nejopatrněji do vody abych si to nevyplašil. První hod přitahuji streamer a najednou obrovskej duhák za ním, ale nedobral ho. Druhý hod popotáhnu streamera a jen vydím jak zmizí v té obrovské tlamě. Přisekávám. Je to on je na prutě, třepu se jak osika a vůbec nevím co mám dělat. Pstruh jen odjíždí doprostřed řeky a zůstává stát na místě, prakticky mrtvá váha, jakoby ani nevěděl, že má háček v tlamě. Sem tam jen popojede, snažím se s ním chodit vodou až jsem celej mokrej a naberu si i do prsaček. Pak to ale začalo, už ho to nebaví a vyráží ostře proti proudu, brzda jenom kvičí, jdu rychle za ním, potom se zase rozjede po proudu a tak pořád dokola, několikrát se prudce vytáčí u hladiny. Po asi deseti minutách mu přeci jen dochází síly, ale stejně se mi ho nedaří dostat ke břehu, je to obrovská váha. Musím víc do vody. Podběrák je malej a tak ho chytám lososím chvatem za ocas a jdu s ním pomalu ke břehu, kde nemůžu uvěřit svým očím jak obrovská ryba to je. Děkuju řece za tento překrásný zážitek a trofejní rybu. Volám klukům, rychle dojeďte s foťákem, mám Františka :-) metr ukazuje 82 cm. Pořizujeme několik fotek a pouštím unaveného pstruha zpátky, tento chvíli rozdýchává, ale nakonec se ztrácí v řece. Přijímám od kluků gratulace a jsem hrozně šťastný. Ani se mi už ten den chytat nechce, ale jsme Bosně a musíme využít každé příležitosti, Večer zkoušíme nová místa nad Kulen Vakufem a chytáme jen pár menších ryb, v jedné veliké tůni jsou vidět hezcí lipani, ale ani tady se nám je nedaří přelstít. Ráno se mi daří přelstít jednoho duháka u pekárny, když jsem se opatrně připlazil a nabídl mu svého streamera neodolal a metr ukazuje 56cm, moc hezký souboj, ale ten potočák ten tam pořád je. Povídám si s maďarským i bosenským muškařem, oba dva o něm vědí, ale taky neví, jak na něho a i já jsem bezradnej, jsem však strašně rád, že jsem mohl tak nádhernou rybu alespoň spatřit a do budoucna se o něho ještě určitě pokusím. Večer se mi daří na jednom místě pod Martin Brodem ještě chytit duháka 58 cm opět na lišku :-) Kluci taky chytli několik krásných ryb, ikdyž ty větší se jim tentokrát vyhýbaly. Je velice zajímavé, jak na každé vodě funguje jiná technika a proto je to muškaření tak rozmanité a krásné. Děkuji moc Bosno a snad se co nejdříve uvidíme.
